Nesmysl ve směrnici EU o povinném ručení – jaký to bude mít dopad?

134
velomobil_2

Nedávno schválená novela 5. motorové směrnice EU, která se zabývá povinným ručením, představuje pro nejbližší 3 roky velkou výzvu pro české pojišťovny i pojišťovací makléře.

Kromě změn jako je např. zvýšení minimálního limitu pojištění na 50 mil. Kč, bude nutné především zajistit plnou digitalizaci procesu sjednání pojištění, což znamená sladění a propojení IT systémů zprostředkovatelů, pojišťoven, ČKP a státního registru motorových vozidel. Nový zákon o povinném ručení, který se již začal připravovat, umožní díky digitalizaci i úplné zrušení zelené karty pro tuzemské použití. Policie si prostě při kontrole on-line sama ověří, zda je vozidlo pojištěno.

Dosud téměř utajeno médiím je ale fakt, že tato směrnice EU rozšířila druhy vozidel podléhajících povinnému pojištění o novou kategorii „Velomobil“, tedy všechna vozidla využívající ke svému pohonu zcela nebo převážně lidskou sílu. Nejedná se sice nyní o zásadní kategorii z hlediska počtu, ale v souvislosti s nastupující energetickou krizí je možné očekávat rychlý nástup.

Co je Velomobil?

Česká Wikipedie má tuto definici –„ Velomobil“  je dopravní prostředek poháněný lidskou silou vybavený karoserií za účelem ochrany jezdce před vlivy počasí a pro zlepšení aerodynamických vlastností vozidla. Nejčastěji svou konstrukcí vychází z lehokol a tříkolek, ke kterým je přidán obal. Existuje několik komerčních výrobců a často jsou velomobily také stavěny nadšenci podomácku. Některé velomobily nechávají hlavu jezdce vykukovat, což umožňuje lepší sledování provozu a chlazení, ale vystavuje hlavu nepřízni počasí. Ve většině případech jde o vozidlo pro jediného jezdce.“

Málo známou skutečností je, že mezi průkopníky velomobilů v Československu patřil i spoluzakladatel a generální ředitel společnosti INSIA, ing. Ivan Špirakus. Ještě jako student střední průmyslové školy strojnické zkonstruoval a se svým otcem postavil prototyp velomobilu Sagitta s nímž zvítězil i na několika studentských soutěžích.

1985a
Zdroj: archiv I. Špirakuse

Dětská šlapací autíčka také!

Řada kritiků EU poukazuje na to, že v mnoha případech si byrokraté v Bruselu „nevidí na špičku nosu“. Normy na zahnuté banány jsou již evergreen, ale bohužel ani při definování kategorie šlapacích vozidel, která budou podléhat povinnému ručení, nikoho nenapadlo to pořádně promyslet. Podle aktuální verze textu směrnice se tedy bude pojištění nově vztahovat i na dětská šlapací autíčka! Pochopitelně bude pojištění uzavírat provozovatel daného „vozidla“, tedy rodič.  Většina odborníků to považuje za hloupost, ale někteří poslanci Evropského parlamentu skutečně argumentovali statistikou úrazů na dětských hřištích a tvrdí, že je některá autíčka, zejména čínské výroby, jsou při svém provozu nebezpečná, a tedy pojištění by mít měla.

1985b
Zdroj: archiv I. Špirakuse

INSIA je již připravena

Jak již bylo uvedeno, INSIA má díky Ivanu Špirakusovi k velomobilům velmi dobrý vztah a není tedy překvapením, že do svého on-line sjednávacího nástroje Ignác již v předstihu zařadila novou kategorii pohonu vozidel „šlapací“. Čas pro implementaci nových IT řešení rychle utíká a zástupci INSIA proto navrhnou na příštím jednání „Pracovní skupiny pro digitalizaci“ mezi ČAP, AČPM a dalšími organizacemi, zařazení nové kategorie do připravovaného tržního standardu pro datovou výměnu a webové služby.

Pojišťovny se dosud nevyjádřily k tomu, jakou cenu za povinné ručení budou provozovatelé často velmi rychlých a potenciálně nebezpečných velomobilů platit, ale věřme, že alespoň pro dětská vozidla s rychlostí cca do 7 km/h bude v řádu desítek korun ročně, tedy spíše symbolická.